Svátosti církve
Svátost křtu
Křest je svátost první duchovní obrody, v níž Duch svatý přivtěluje křtěnce k Boží církvi a osvojuje mu milost Kristova křtu, kříže a vzkříšení. Křest je neopakovatelný. Úkonem křtu je lití vody na temeno hlavy a výrok: "Křtím té ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého." Při křtu nemluvňat a dětí jsou přítomni rodiče, kteří se stávají subjektem předcházející i následné pastýřské péče. Křest zavazuje církev, rodiče i přítomné kmotry ke svědomité křesťanské péči o víru a život pokřtěného. Křtu dospívajícího a dospělého předchází náležitá příprava a vyučování. Kmotři jsou buď zvoleni křtěncem, nebo jsou určeni z náboženské obce. Kmotr doprovází život pokřtěného a pomáhá mu v dalším duchovním růstu. Svátost křtu je vysluhována při bohoslužebném shromáždění v rámci Liturgie nebo ve zvláštním křestním shromáždění. V domácnosti nebo v ústavních zařízeních ať je konána jen mimořádně.
Svátost biřmování
Biřmování je svátost, v níž Duch svatý oživuje a upevňuje víru pokřtěného, který byl řádně vzdělán v evangeliu, vede ho k uvědomělému vyznání víry a slibu věrnosti evangeliu a obdařuje ho radostí a nadšením Kristova vyznavače. Biřmování zvýrazňuje obecné kněžství v církvi, proto má být kladen důraz na aktivní povinnosti víry a začlenění biřmovanců do praktických služeb v náboženské obci. Zevní úkon biřmování záleží v tom, že biskup nebo jim pověřený duchovní, který svátost vysluhuje, klade biřmovanci na hlavu ruce se slovy: "Přijmi pečeť darů Ducha svatého." Ke svátosti biřmování přistupuje obec po náležité přípravě pokřtěných v kurzech duchovní péče. Zkouška biřmovanců se koná v závěru přípravy ve zvláštním shromáždění za účasti rodin a za účasti biskupa. Slavnost biřmování doporučujeme konat v rámci bohoslužby. Jednotlivé části svátosti jsou proto zařazeny na příslušná místa v Liturgii.
Svátost večeře Páně
Základem svátosti večeře Páně jsou slova jejího ustanovení Ježíšem, prosba o Ducha svatého, použití svátostných znamení chleba a kalicha s vínem a víra ve skutečnou přítomnost Ježíše Krista. Večeře Páně je středem Liturgie - pravidelných bohoslužeb obce, ale může se konat i mimo ně. Tato podoba svátosti večeře Páně je určena menšímu společenství věřících, kteří sedí kolem stolu. Tímto způsobem může být vysluhována svátost večeře Páně ve skupině duchovních, členů rady starších, mládeže a podobně. Vychází se bezprostředně ze slov ustanovení svátosti večeře Páně. Nejprve je lámán a přijímán chléb a pak si komunikanti navzájem podávají kalich, ze kterého pijí. Obřad má blízko k husitské a reformační praxi, kde je nejprve všem podáván chléb a potom kalich s vínem.
Svátost pokání
Svátost pokání spočívá ve zpytování svědomí pod Božím slovem, v lítosti nad hříchy a jejich doznání, ve smíření s Bohem i s bližními a v předsevzetí nového života v Kristu. Duchovní, který svátost vysluhuje, zvěstuje kajícníkovi Boží odpuštění.
Tato svátost je vysluhována v trojí podobě
v rámci Liturgie
ve formě osobní zpovědi /kněz je vázán zpovědním tajemstvím !!!
v samostatném shromáždění
Svátost manželství
Manželství je svátost, v níž muž a žena - věřící, se v lásce navždy spojují a jsou Duchem svatým posvěcováni, aby byli Božím obrazem v Kristu, nástrojem Stvořitele ke vzniku nových lidských bytostí a základem rodiny podle Boží vůle. Svátost manželství vyžaduje duchovní péči přípravnou i následnou. Koná se formou osobní duchovní péče i formou kurzů pro snoubence a manžele. Tato svátost se koná zpravidla v samostatném shromáždění mimo Liturgii. Obřad spočívá v tom, že manželé si slibují uprostřed věřící obce před Bohem manželskou lásku, věrnost a oddanost a piji společně z kalicha na znamení slibu obětavé lásky. V případě, že je svátost manželství současně právním aktem, musí se postupovat podle zákonných norem a aktualizovaných matričních směrnic.
Svátost útěchy nemocných
Ke službě církve patří návštěvy nemocných, ať již v ústavních zařízeních nebo doma. Zavrcholením této duchovní péče je svátost útěchy nemocných. V této svátosti je nemocný posilován Duchem svatým skrze Boží slovo a modlitby a potěšován ve víře v život věčný v Ježíši Kristu. Zevní úkon této svátosti záleží ve čtení z Písma svatého, v modlitbách přítomných a znamenání nemocného křížem. Důležité je, aby znamení kříže bylo spojeno s fyzickým dotykem. K této svátosti se může připojit samostatně svátost pokání nebo společně se svátostí večeře Páně.
Svátost svěcení kněžstva
Svěcení kněžstva je svátost, v níž Boží církev na modlitbách přenáší služby svého kněžství na osoby způsobilé a osvědčené; v ní Duch svatý přistupuje ke svěcenci, aby dokonal jeho vnitřní povolání ke kněžskému poslání. Základem obřadu svátosti svěcení kněžstva je vzkládání rukou na hlavu svěcence biskupem a spolusvětiteli - duchovními a laiky, a při tom pronášená slova: "Osvěcuj a posiluj té Bůh Duchem svým svatým." Trojím symbolickým jednáním a předměty je zdůrazněn trojí služebný úřad Kristův, který se uskutečňuje skrze církev a její služebníky. Učitelský úřad je vyjádřen předáním Bible, kněžský úřad kalichem a miskou s bohoslužebným chlebem a pastýřský štolou. Tato svátost se koná vždy v rámci Liturgie, která se slouží až do kázání obvyklým způsobem.
Náboženská obec Církve československé husitské v Písku
Budějovická 204, 397 01 Písek
Kněz Mgr. Filip Štojdl, telefon 736706517, e-mail: fara@ccsh-pisek.cz